Vladimír Vašek, pozdější básník Petr Bezruč, se narodil 15. září 1867 v Opavě.
Vystudoval v Brně gymnasium a odešel do Prahy studovat klasickou filologii (v l. 1885 až 1888).
Po třech letech však studií zanechal. Po návratu do Brna se stal úředníkem na poště.
Roku 1891 odešel jako poštovní úředník do Místku, ale již po dvou letech pracoval opět v Brně.
Od února 1899 se začaly objevovat v Herbenových D Besedách Času pod pseudonymem Petr Bezruč básně, které vyšly
souborně pod titulem Slezské číslo r. 1903 v Knihovničce Času. Sbírka obsahovala 31 básní, především balad
(Maryčka Magdo- nova, Bernard Žár, Kantor Halfar, Ondráš, Žermanice, 70 000, Ostrava, Já, Škaredý fantóm, Leonidas,
Smrt Caesarova), a intimní lyriku s krajinným pozadím opavského a těšínského Slezska (Hrabyň, Hlučín, Jen jedenkrát,
Kdo na moje místo aj.).
Další vydání sbírky s názvem Slezské písně z r. 1909 obsahovalo již 45 básní a v každém dalším vydání jejich počet
rostl. Dnešní podoby nabyly Slezské písně v podstatě r. 1928.
Za první světové války byl Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské
básně.
Po válce pracoval v nádražní poště v Brn.ě. V r. 1928 odešel do výslužby a žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a
v Brance u Opavy. Od vydání Slezských písní přestal umělecky tvořit. Verše, které posílal přátelům a známým,
jsou jen příležitostnou poezií (Paralipomena). Prózu otiskoval Bezruč jen výjimečně (např. Studie z Gafé Lustig,
Lolo a druhové).
Na začátku třicátých let vydal Bezruč samostatnou báseň Stužkonoska modrá, symbolizující
básníkův smutný osud a zklamání z veřejných poměrů v buržoazním státě. "A jako byl veliký Bezruč ve svých
plamenných básních, ve svých protestech a elegiích, stejně velkým je ve svém zmlknutí. . . když vyslovil již,
co bylo potřeba říci a byl by se musil jen opakovati. . .
Roku 1939 se Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal.
Smrt jej zastihla 17. února 1958 v Olomouci.
Díla:
Poezie: Slezské číslo (1903), Slezské písně (1909), Stužkonoska modrá (1930), Paralipomena I (1937), Paralipomena II (1938), Přátelům i nepřátelům (1958), Labutinka (1961)
Próza: Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem (1923), Studie z Café Lustig (1934), Lolo a druhové (1937), Mláďátko (1948), Je nás šest (1950), Povídky ze života (1957)