Narodil se 30. dubna 1883 v Praze jako syn středoškolského suplenta, později bankovního úředníka. Prožil dost nuzné dětství, studoval na gymnasiu a byl ze studií vyloučen pro účast na politické demonstraci, učil se potom drogistou, dostudoval obchodní akademii a nastoupil místo v bance, ale brzy je opustil přitahován nevázaným bohémským životem. Na svých toulkách prošel celou střední Evropou. V předválečné Praze se pohyboval v prostředí hospod a kabaretů. Psal satiry a humoresky do nejrůznějších časopisů, stal se redaktorem Světa zvířat, měl neustálé nepříjemnosti s policií a s úřady (založil např. parodistickou stranu mírného pokroku v mezích zákona).
Již v prvním roce světové války Hašek přeběhl na ruskou stranu a přihlásil se do čs. legií. Psal do kyjevského Čechoslováka, ale brzy se rozešel s jeho vedením a vstoupil do Rudé armády. Účastnil se bojů proti bělogvardějcům a jako komunista byl rudoarmejským politickým komisařem v Simbirsku. Roku 1920 se vrátil do vlasti. Vystupoval v kabaretu (Červená sedma a vracel se opět k bohémskému způsobu života. V Lipnici u Světlé nad Sázavou začal psát svůj román o Švejkovi. Nad nedokončeným dílem jej zastihla smrt 3. ledna 1923.
Hašek začínal drobnými povídkami, črtami a humoreskami, které nejprve otiskoval časopisecky, pak také v knižních souborech (Trampoty pana Tenkráta, Průvodčí cizinců, Můj obchod se psy). Zpodobuje v nich nejednou lidového šibala, který se svou chytrostí brání pánům a vytváří groteskní komiku. R. 1912 vydává rozsahem nevelkou knihu Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky. V tomto zpracování zesměšňujícím rakouský militarismus je Švejk pouhý prosťáček, který přehnaným plněním povinností přivádí své nadřízené k zoufalství, ale nemá ještě obecně platnou typičnost jako v definitivním zpracování. Druhá verze Švejka vznikla v době legionářské a má protirakouskou tendenci. Konečnou pod.obu dostaly Švejkovy příhody až v knize Osudy dobrého vojáka ,Švejka za světové války po Haškově návratu z Ruska. V postavě ústředního hrdiny, dobromyslného vojáka Švejka, typizoval Hašek lidový postoj k válce. Švejk stojí mezi dvěma skupinami postav románu: zesměšňuje svou horlivostí všechny hodnoty starého světa reprezentované rakouskými důstojníky a sympatizuje s lidovými typy. Nevyslovuje zcela autorův názor a nezosobňuje bez výhrad Haškův postoj. Švejka doplňuje Marek. Zatímco Švejk zastupuje vrstvy lidové, Marek představuje postoje a názory inteligence; Švejk zesměšňuje válku pohledem lidovým, Marek rozkládá celou vojenskou mašinérii svou kritikou.
Osudy dobrého vojáka Švejka proslavily autora po celém světě, kniha byla pře- ložena do mnoha jazyků, několikrát zfilmována a zdramatizována.
Názory literární kritiky na Haškův román se značně různily. Švejk bořil rakouskou oficiální legendu o válečném hrdinství. Pro svou nedisciplinovanost, pasivitu, přetvářku a rozkladnost byl tento hrdina pro mnoho ideologů mladého státu, ale nakonec i pro literární kritiku "morovou hlízou českého ducha". Přitom Osudy dobrého vojáka Švejka patří jako jízlivá satira na tupost militarismu k nejoriginálnějším dílům proti-
válečné literatury.
Konzervativní část české literární veřejnosti dílo většinou odmítla (A. Novák), ani Šalda D nedocenil význam Haškova díla. Levicová inteligence však přijala román velmi příznivě. Ivan Olbracht rozpoznal jako jeden z prvních typičnost ústřední postavy Haškova díla.
Kromě Osudů dobrého vojáka Švejka je Hašek autorem mnoha povídek a humorných črt, z nichž jen část vyšla za autorova života. Většina jich vyšla až posmrtně a byla pak vydávána pod různými názvy.
Díla:
Próza: Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912), Trampoty pana Tenkráta (1912), Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova (1913), Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915), Dobrý voják Švejk v zajetí (1917 Kyjev), Dva tucty povídek (1920), Pepíček Nový a jiné povídky (1921), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4 sv., 1921 -23), Tři muži se žralokem a jiné poučné historky (1921), Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky (1922), Mírová konference a jiné humoresky (1922), Dějiny Strany mírného pokroku (1962)
Po r. 1945 vycházely soubory Haškových humoresek, satir a povídek pod těmito názvy: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I-IV (1946), Smějeme se s Jaroslavem Haškem I (1946), Smějeme se s Jaroslavem Haškem II (1946), Dobrý voják Švejk v zajetí (1947), Pod věchýtkem humoru (1949), Škola humoru (1949), Malá zoologická zahrada (1950), Panoptikum měšťáků, byrokratů a jiných zkamenělin (1950), Veselé povídky (1953), Aféra s křečkem a jiné povídky (1954), Povídky (1955), Satiry a humoresky (1955), Črty, povídky a humoresky z cest (1955), Školní čítanky a jiné satiry (1956), Z doby "Strany mírného pokroku v mezích zákona" (1956), Loupežný vrah před soudem (1958), Fialový hrom (1958)