Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, se narodila v Praze 18. listopadu 1847 v řemeslnické rodině. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Plzně, odkud se krásnohorská po sedmi letech vrátila opět do Prahy. Od mládí trpěla revmatickou chorobou, která jí v posledních letech života velmi ztěžovala literární činnost. Do litera- tury i do ženského emancipačního hnutí ji uvedla Karolina Světlá D , nejprve jako redaktorku Ženských listů, později starostku Ženského výrobního spolku. Krásnohorská se podílela na založení prvního dívčího gymnasia Minervy (1890). Vedle básnické a kritické tvorby psala také libreta k operám, knihy pro mládež a překládala z cizích literatur. Zemřela v Praze 26. listopadu 1926.
Krásnohorská psala převážně lyrickou poezii, formálně dokonalou, ale málo pro- žitou. Patos její vlastenecké lyriky odpovídal dobovému vkusu. Intimní a reflexívní verše obsahuje sbírka Z máje žití. Umělecky nejpřesvědčivější je sbírka Ze ,Šumavy s proslulou básní Chodská. V epice se Krásnohorská inspirovala osvobozeneckými boji jižních Slovanů (K slovanskému jihu) nebo se satiricky obracela proti dobovým společenským nešvarům (Bajky velkých).
Dramatická tvorba Krásnohorské (Harantova žena, Dědic ducha) nebyla příliš úspěšná. Významnější byla její próza, zejména knihy pro dívčí mládež (cyklus o Své- hlavičce). Úspěch měla i libreta k operám (pro B. Smetanu, Zd. Fibicha aj.).
Krásnohorská byla poučená literární kritička se značným uměleckým rozhledem. Její generační příslušnost a úzce utilitární pojetí umění jí však někdy znemožňovaly pochopit novější umělecké proudy v poezii. Ve sporech mezi národní školou tzv. ruchovců s lumírovci bojovala proti "kosmopolitismu" básníků sdružených kolem časopisu Lumír. Odtud její neporozumění pro Vrchlického a poezii devadesátých let. Přeložila Mickiewiczova Pana Tadeáše, Byronovu Childe Haroldovu pouť, výbor z Puškinových básní a jeho drama Boris Godunov.
Díla:
Poezie: Z máje žití (1871), Ze Šumavy (1873), K slovanskému jihu (1880), Vlny v proudu (1885), Letorosty (1887), Šumavský Robinson (1887), Bajky velkých (1889), Na živé struně (1895), Zvěsti a báje (1916)
Tvorba pro mládež: Tři pohádky (1885), Svéhlavička (1887), Svéhlavička nevěstou (1900), Svéhlavička ženuškou (1900), Pohádky zimního večera (1901), Svéhlavička babičkou (1907)
Libreta: Hubička (1876), Tajemství (1879), Blaník (1881), Čertova stěna (1883), Karel Škréta (1884)