Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman) se narodil 22. července 1843 ve Stanovém v Podkrkonoší a pocházel ze starého selského rodu. Gymnasijní studia dokončil v Krakově, práva vystudoval v Praze, jako advokát působil potom na různých místech (v Kolíně, Praze, Roudnici). Dva roky žil v Rusku jako vychovatel a tuto zemi navštívil ještě dvakrát. Od konce sedmdesátých let do r. 1913 působil jako advokát v Semilech, přechodně byl také poslancem za staročeskou stranu, ale názorově měl nejblíže k tzv. realistům. R. 1913 se přestěhoval natrvalo do Prahy a společně se synem Ivanem Olbrachtem a spisovatelkou Helenou Malířovou obýval vilu v Krči. Zemřel 9. října 1931 v Praze.
Stašek začínal jako básník lyrických a vlastenecky patetických veršů, z nichž se ještě ozýval pozdní byronovský romantismus a v nichž zaznívaly i politické ideály šedesátých let (např. Z doby táborů). V próze tíhne Stašek potom stále více k realismu.
Ve Staškově próze (první povídka Švec Matouš z r. 1876, zárodek pozdějšího románu 0 ševci Matoušovi a jeho přátelích) se projevuje od začátku smysl pro charakteristiku lidových podkrkonošských postav nejvýrazněji projevený v románu Nedokončený obraz.
V souhlase s dobovým úsilím literatury o zobrazení lidového života a typu venkovského člověka zpodobuje Stašek duchařská lidová hnutí ve svém rodném kraji (Blouznivci našich hor) nebo sociální a národnostní poměry kraje (V temných vírech, Na rozhraní). Nejraději a umělecky nejpřesvědčivěji zobrazoval radikální bouřliváky nebo bojovníky proti společenské křivdě (O ševci Matoušovi a jeho přátelích). I pozdější Staškovy práce se vracejí k jeho oblíbeným životním typům, jako je politický psanec, dravý kapitalistický podnikatel nebo maloměstský reformátor, jenž ztroskotává (Zápasy, Bratři). Ne vždy se však autorovi podaří psychologicky látku zvládnout.
Díla:
Romány: Nedokončený obraz (1878), V temných vírech (1900), Na rozhraní (1908), Bratři (1917), Přelud (1918), Bohatství (1918), Zápasy (1919), Stíny minulosti (1924), Uprchlík (1926), O ševci Matoušovi a jeho přátelich (1927), Dozvuky (1960).
Povídky: Blouznivci našich hor (1895), Otirelá kolečka (1912), Když hlad a válka zuřily (1924), Pozdní plamínky (1927)
Poezie: Václav (1872), Básně (1876), Básně (1880), Z doby táborů (1884), Záboj (1937)