KRÁSNĚ ČESKY, MLUVÍM HEZKY (autor: Markéta Karešová)
Myslela jsem si, že se v klidu najím. Vyrazila jsem do závodní jídelny na oběd a doufala jsem, že nikoho nenapadne mě během této půlhodinové siesty obtěžovat nějakými pracovními záležitostmi. Přisedla jsem si ke dvěma mužům středního věku. Jedli mlčky, jen pozdravili a popřáli mi dobrou chuť. „Výborně“, řekla jsem si v duchu. Budu mít klid na odpoutání svých myšlenek a jejich přesměrování někam do neurčita. „Identifikace struktury těchto salátů je mi nejasná“, řekl náhle jeden z mých spolustolovníků.
NA HOUBÁCH (autor: Markéta Karešová)
Miluju houbaření! Mám svá místa, kam chodím nejraději, mám svůj nožík, který nosím neustále u sebe a mám i sportovní obuv, ve které zdolám i ty nejtěžší lesní terény. Jediné, co mi z nezbytné houbařské výbavy chybí, je smysl pro orientaci. Les mi připadá ze všech stran a směrů naprosto stejný , takže se obvykle moje houbařské výlety stávají napínavou cestou do neznáma.
KDYŽ NEMŮŽU SPÁT (autor: Markéta Karešová)
Nestává se mi příliš často, že bych nemohla spát. Většinou usínám bez varování na těch nejnevhodnějších místech a v nejnevhodnějších chvílích. V MHD, v čekárně u lékaře, nebo v kině. Nejhorší situace však nastává, když usnu v autě. Je totiž naprosto lhostejno, zda sedím na sedadle řidiče či spolujezdce. Spánek mne obvykle přepadá během několika minut. V tom druhém případě je můj rychlý spánek, vzhledem k mé nesnesitelné výřečnosti, pro řidiče vysvobozením. Ovšem v opačném případě se můj spolujezdec vystavuje nejen nebezpečí, že bude ohroženo jeho zdraví či život, ale především ho čeká cesta plná neobvyklých zážitků. To třeba v případě, když se mi podaří usnout na křižovatce, zatímco stojím na červenou.
A PAK, ŽE NA VZHLEDU NEZÁLEŽÍ (autor: Markéta Karešová)
Příběh jednoho muže, říkejme mu třeba pan X.
Pracoval kdysi v jedné úspěšné, nejmenované firmě, té říkejme třeba firma Y. Pan X byl pracovitý muž. Staral se o úklid kolem firmy Y. Jeho úkolem bylo zametání chodníků a cestiček, okopávání a zalévání růží a keříků, které bujně rostly před hlavním vstupem do oné nejmenované společnosti a také vysypávání odpadkových košů před hlavní budovou. Pan X byl bezdomovec. Zpočátku nikomu nevadila neexistence jeho trvalého bydliště ani jeho vzhled. To se však během několika dnů mělo změnit. Události nebohému bezdomovci obrátily život naruby.