na úvod
další poezie

Markéta KAREŠOVÁ

SETKÁNÍ

V očích máš modř jarní oblohy,
a tvář
co hodí se pro bohy,
z řeckých bájí.
Kde ses tu vzal?
To máte vycházky?
V ráji?


AŤ NEZEMŘEM MLADÍ


Světýlko naděje,
měsíční záře,
prameny deště a
nebe se páře.
Hlas co tě zahřeje,
slova co hladí,
šeptám: "Chci ještě,
ať nezemřem mladí."


Prší láska


Prší láska.
Padají kapky živé vody,
ve tvaru šípu Amorova.
Prší láska.
Prší a prší, smáčí vše,
a nejsou třeba žádná slova.
Protože prší láska.


Barvy mého života

Bílá je čistá, i já v ní čistá jsem,
v bílé se dobře cítím, mám pod nohama zem.

Žlutá je slunce, co vpíjí se do kůže,
žlutá je barva pampelišek, žlutá je barvou růže.
Žlutá je barvou medu, žlutá je barva včel,
se žlutou život vnímat svedu, bez žluté svět by potemněl.

Oranžová nutí k úsměvu,
když doširoka září,
s fialovou je mi do zpěvu,
s fialovou hned se jinak tvářím.

Růžová je barvou dítěte,
růžová je dětská tvářička,
růžová je spící princezna,
růžová je něžná růžička.

Červená mi srdce roztepe,
vždyť červené je srdce, červená je krev,
zelená mě tahá z doupěte,
modrá zažene můj vzdor a vztek i hněv.

Hnědá je smutná a černá ještě víc,
černá je barva noci, raději jdu bílému dni vstříc.
Ale když v dlani hroudu hlíny svírám,
nic nevidím tak černě,
ráda si lehnu na zem a mám chuť křičet:
„Hurá, země, země, země!“

Vaše jméno:

Komentář:

Kontrolní otázka - kolik je 10+2?

02.03.2006 20:21 uživatel: jojojo
jojojo

19.03.2006 09:03 uživatel:


23.03.2006 15:55 uživatel: Miloš- Jihlava
Má to pravé kouzlo poezie pro večer být sám se sebou a nějakým pomyslným svým vnitřním světem.

23.03.2006 15:55 uživatel: Miloš- Jihlava
Má to pravé kouzlo poezie pro večer být sám se sebou a nějakým pomyslným svým vnitřním světem.

11.02.2008 17:14 uživatel: užasný
ahojky

27.12.2011 16:29 uživatel: NUnmlHvjKQuahAu
Home run! Great slugging with that awnser!