na úvod

"A uzřela oslice anděla" je neskutečně zvláštním příběhem a vypovídá onedozírné autorově fantazii.
V úvodu knihy hlavní hrdina začíná příběh autentickým popisem vlastního porodu apostupně rozkrývá své genealogické vztahy s lidmipro které je slovo "šílení", málo šílené. Popisuje prostředí svého dětstvíz kterého by nevyšel s kouskem zdravého rozumu ani Svatý otec. Hlavní osapříběhu nás vede světem, ve kterém nic a nikdo není normální, vede nássvětem, který každého stáhne až na dno. „Dno“ ovšem neznamená, že se lzejen tak odrazit a stoupat ke slunným zítřkům. Na dně totiž bývajínejsilnější spodní proudy a nejstrašnější příšery, na které se člověk nikdedříve nemohl připravit.
Nick Cave v „ A uzřela oslice anděla“ ovšemnepopisuje žádnou pohádku, ve které vystupují jakási strašidla a bubáci.Tento „sestup“ se odehrává čistě v člověku a je pouze o lidech a o jejich„schopnostech“.
Za zmínku také stojí jazyk, jaký Nick Cave vkládá do svéhorománu. Způsob mluvy a jakási psychologická podbarvenost hovoří o zcelajasné představě o čem píše. Jeho fantazie jsou zcela jistě svým způsobem„prožité“.