Z obálky:
Určitě znáte nějakého skvělého svobodného muže, který se oženil s naprosto obyčejnou dívkou. Jeho přátelé a rodina jsou naprosto zdrceni a diví se: proč si vybral právě tuhle?
Jak to proboha dokázala???
Jak se chovat, aby muži vašeho srdce začalo vrtat hlavou, proč neprahnete po manželství jako každá jiná žena?
Kniha je určena nejen těm, které se vdát chtějí, ale i ženám, které by rády zažehly nové plamínky ve vztahu a manželství oživily.
Naučíte se, jak zařídit, aby muž pochopil, že vy pro něj jste ta nejlepší žena na světě, bez níž nemůže žít dál.
VAROVÁNÍ! Tohle není kniha pro přecitlivělé duše!
Recenze:
Kniha obsahuje několik desítek „Zákonů vztahu“, z nichž vyplývají jednotlivé kapitoly. Od zcela samozřejmých rad, jakými jsou například „Važte si sama sebe“ či „Nemusíte být dokonalá,“ až po úsměvné a archaické návody typu „Sexu raději méně než více, muži to ocení.“ Místy jsem se při čtení bavila, jak neuvěřitelné věci autorka dokáže vymyslet, aby manipulovala partnerem a dosáhla svého, místy jsem jen kroutila hlavou, kam že na ty věci vlastně chodí.
V úvodu Sherry Argovová píše, že vycházela z rozhovorů s muži, zapisovala si jejich názory a zkušenosti a z nich potom, spolu se svými vlastními zkušenostmi, sepsala tohoto „rádce“. Ty muže bych tedy chtěla vidět!
Vlastně…
Snad raději ani ne.
Marně přemýšlím, jestli znám ve svém okolí nějakého muže, který by byl
a) tak naivní, aby se nechal opít rohlíkem
b) tak snadno manipulovatelný, aby se nechal nahánět jako lovná zvěř
c) tak hloupý, že pokud by přece jen prozřel, neutekl by
d) tak neoriginální, že by něj platily univerzální zákony „honu na muže“
Pokud by se takový muž našel, jsem si naprosto jistá, že bych ho nechtěla…
Sherry Argovová si totiž usmyslela, že vytvoří jakýsi návod na muže. Vložte baterky, otočte klíčkem a ono to bude fungovat. Univerzální návod ale zřejmě funguje jen na univerzálního muže s oněmi baterkami v zádech. Originalita, rozličnost a nedokonalost našich mužů i žen se do jejích polopravd jaksi nevejde… Navíc... vychází z předpokladu, že co svobodná žena, to hloupá žena, co svobodný muž, to hloupý a manipulovatelný muž...
Ovšem, pokud bychom knížku přejmenovali na "Proč si muži berou potvory a HLOUPÉ holky zůstanou na ocet", tak to by bylo jiný kafe! Pak hloupé holky bděte, čtěte a něco se naučte. Jak jinak totiž nazvat ženu z ukázky, kterou autorka nazývá "hodnou holkou" , než jako hloupou holku?!
Ačkoli to vypadá, že jsem na této „kuchařce na muže“, nenašla žádné klady (mluví ze mě šťastně vdaná žena, tedy potvora), není to tak úplně pravda. Při čtení jsem si uvědomila spoustu věcí o sobě, o životě, o pravidlech, stereotypech i lidských potřebách. Uvědomila jsem si i to, že pro mnohé ženy tato kniha opravdu může být prospěšným pomocníkem do nového vztahu, i kdyby třeba jen proto, aby si uvědomily, kde dosud dělaly chyby. Nebo aby si naopak uvědomily, že vlastně žádné zásadní chyby nedělaly, ale že ten, který je nechal odejít, byl prostě hlupák.
A navíc je to opravdu zábavné čtení.
A to už stojí za to, no ne?
Ukázka:
Zákon vztahu č. 1
Muže ze všeho nejvíc přitahuje hrdá žena, která si váží a cení sebe samé.
Navíc je třeba znát sebe a respektovat se. Čím více budete pracovat na sobě, tím více se muž bude muset snažit, aby se propracoval na nejvyšší bod vašeho seznamu priorit. Najednou ani nebude vědět jak, a stanete se jeho dlouhodobou záležitostí číslo jedna, do níž bude investovat vše. A klíčové slovo? Respekt. Respekt je jako lepidlo, které drží všechno pohromadě.
Vynikajícím příkladem úspěchu chytré a sebevědomé ženy ve vztahu je Kara. Její snoubenec jí kdysi mluvil do všeho, včetně stylu oblékání. Například se chystala na pracovní schůzku a on jí řekl, aby si nebrala kalhotový kostým, který právě měla na sobě, ale aby ho radši vyměnila za sukni a halenku. Pak zase měl námitky k líčení, prý je nalíčená ž příliš. Každá hodná holka by okamžitě vyrazila do obchodu a koupila si přesně takové oblečení, jaké by se partnerovi líbilo. A záhy by vletěla do koupelny a umyla by si obličej. Kara si s ním však v ničem nezadala a naprosto klidným hlasem mu oznámila: „Tak hele, Versace, tenhle kostým nikdy nikomu nevadil. Ani s líčením jsem nikdy a s nikým neměla problémy, ale když budeš chtít, příště ti dám předem vědět, až si ho budu brát. Když mě v něm nebudeš chtít vidět, nemusíš chodit, jasný?“
Chcete-li, aby na vás druzí pohlíželi jinak, musíte především uvažovat jinak. Muž musí pochopit, že jsou věci, o nichž si budete rozhodovat sama, a to bez výjimky. Nikdo vám nebude říkat, jak si máte oblékat ponožky, natož které. Svým chováním musíte i beze slov říkat: „Jsem si sebou jista.“ Chcete-li spíše udusit přitažlivost, pak hurá na volání o pomoc a na nejistotu. Potvora nepotřebuje obrovské obecenstvo, nepotřebuje být nejlepší ani nemá potřebu zviditelňovat se. Nekřičí „Proč jsi mi ještě nedal snubní prstýnek?“ ani „Proč si mě nechceš vzít?“.
Místo toho si myslí:
„Co mám ze vztahu s tímhle mužem?“
„Jak mi je, když nás společný čas skončí a každý jdeme třeba do práce?“
„K čemu mi je tohle dobré?“
…A pak se stane zajímavá věc. Muž by se div nepřetrhl, jen aby mohl být s ní.
Kim Basingerová kdysi prohlásila: „Nemám čas na to, abych poslouchala, jak je to se mnou těžké, nemám čas ani na to, aby mi takové výroky dělaly starosti.“ Muži jsou podstatně radši se ženou, která se příliš nestará o to, co o ní kdo říká, protože pak nemusí mít pocit, že je zodpovědný za její štěstí. Jakmile muž pozná, že žena je s ním šťastná, ale dokáže být stejně šťastná i bez něj, pak nemá důvod utíkat. Jste-li šťastná, zároveň jste sexy.
Potvory si i užívají více zábavy. Kamarádka Angela si na jeden páteční večer domluvila schůzku. Vydali se do čínské restaurace. Zkusili hned několik jídel, tudíž jim i hodně jídla zbylo. Angela si nechala zbývající jídlo zabalit a odnášela si je domů v papírových taškách. V sobotu měla schůzku zase s jiným mužem. Rozhodla se, že si zahraje na dokonalou hospodyňku. Vybalila zbytky z restaurace a ohřála je. Jídlo podávala se vší obřadností. Muž měl pocit, že celý týden vařila jen pro něj. Není třeba dodávat, že večeře slavila nebývalý úspěch.
Osobně bych vám samozřejmě nikdy neradila, abyste volila takovouto rychlovku namísto tří hodin pocení a vyvařování u plotny. Přesto by mě mrzelo, kdybych opomněla důležitý tip: neupravujte tak petržel (v mikrovlnce se rozteče a vypadá pak jako bahnitá břečka). Alespoň tu raději čerstvou.
Napadá vás, co Kara a Angela měly společného? Ani jedna neměla potřebu přehánět vstřícnost vůči partnerovi. Právě tak si získaly jeho úctu. Proč? Všichni by od nich očekávali, že se přetrhnou, aby muži vyšly vstříc a přizpůsobily se mu, totéž by jim napověděly i nejrůznější příručky, ale ony to neudělaly. Právě proto se mužům rozsvítilo světýlko a upozornilo je na to, že se děje něco nebývalého. Její chování s nápisem „Mám svou hodnotu“ mu mnohé napovědělo. Právě tak se muži mění z přelétavce v nenechavce.
V jednom dokumentárním filmu na hudebním kanálu kdysi řekl zpěvák Tim McGraw zajímavou věc o své manželce, herečce Faith Hillové: „Jde na jisto, o tom není pochyb. Na nikoho nečeká, jde si za svým po svých.“ Nevyjádřil se k jejímu nadání, vzhledu, úspěchu, ani ke slávě. Přesně to by od něj ostatní očekávali, ale pro něj měla největší význam její neohybná páteř. Nehodlala se před nikým a ničím sklánět, to mu imponovalo nejvíc. Byl na ni náležitě hrdý.
Vydalo MOTTO, 2006