Do úseku čtyřiačtyřiceti roků se vymezuje mimořádně zdařilý výběr snímků z neobyčejně nádherného kouta severovýchodních Čech. Záběry z let 1895 až 1939, které se nominovaly do půvabné knihy PhDr. Jaroslava Vetešky, Ph.D., nechávají nahlédnout do tváří dvou měst a deseti vesnic, které dnes spolupracují pod hlavičkou Svazku obcí Jestřebí hory.

Autor po dvou letech, kdy oslnil svou publikací Úpicko tenkrát a dnes, rozšířil své hráčské teritorium o tři obce z „druhé strany“ Jestřebích hor (Chvaleč, Jívku a Radvanice). Výsledkem je pro obdivovatele kraje Devatera pohádek bezkonkurenční prezent.

Kniha Tváře Jestřebích hor (nakladatelství Ostrov, Praha 6; vázaná, celobarevná) obsahuje celkem dvě stě šedesát sedm reprodukcí starých pohlednic. Jsou mezi nimi i leckdy unikátní snímky ze společenského života počátku dvacátého století. Nechybějí záběry známé (uvítání na úpickém náměstí) i neznámé (slavobrána v Zálesí) z návštěvy prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka právě před osmdesáti lety. V knize najdeme snímky dobové moderní zástavby, chlebodárných textilek, nakažlivě přitažlivé přírody ve všech ročních obdobích. Pohlednice prozrazují, že krásy kraje pod Žaltmanem nejsou nic nového pod sluncem. Romantický kout navštěvovali turisté zhusta už za Čapků. Autoři snímků kultovního hostince U Řehačky v osadě Paseky by mohli vyprávět... A vůbec nic na tom nemění fakt, že se jedná o oblast s bohatou hornickou minulostí. I to je tvář Jestřebích hor hojně zastoupená na snímcích kvalitní Veteškovy integrované učebnice zeměpisu, dějepisu, občanské výchovy,… Vždyť se zvětšujícím se odstupem času se stále více lidí nedívá na staré pohlednice pouze jako na zajímavé obrázky. Vidí je v rámci širšího pohledu společenských, historických souvislostí a okolností.

Samozřejmě neabsentují ani pohlednice, na kterých hrají hlavní roli už tehdejší významné památky (např. Dřevěnka, rtyňská zvonička). Pokud se dochovaly, pak hlasitě volají po zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO. Mnohé už bohužel uvidíme jen ve Veteškově práci (stavení čp. 305 na Sychrově).

Úvodní část publikace Tváře Jestřebích hor je věnovaná stručnému popisu regionu. Ten je doplněn graficky velmi povedenou a přehlednou mapou. Charakteristika sledované oblasti je pragmaticky přeložena i do angličtiny a němčiny. Po textovém „summary“ začíná stěžejní část díla. Nekonečně dlouho se může čtenář kochat „krajinou, stavbami a lidmi na dobových pohlednicích“, jak napovídá podtitul publikace. Jen velmi těžko se jednotlivé stránky opouští. Pro domorodce je to vyloženě srdeční záležitost. Tucet obcí nabízí své vnady z přelomu předcházejících dvou storočí a bezmála první půlky století dvacátého. Dá se předpokládat, že každý uvítá velmi praktické abecední řazení jednotlivých podjestřebských sídel. Nicméně obrázky z Velkých Svatoňovic, které jsou v abecedě poslední, publikace ještě nekončí. Velmi šťastně zařadil autor ještě oddíl „Mozaika času“. V něm se představují velocipedisté, hudební sbory, knajpiáni, sokolové i členové pestré škály dalších spolků. Prostě další jestřebohorské tváře uvedené epochy.

Před doslovem a cizojazyčnými překlady popisek jednotlivých pohlednic zařazuje Jaroslav Veteška jako bonus úsměvnou futurologickou montáž „Úpice v budoucnosti“.

Jestli jsem si myslel, že nemohu být více nadšen, když jsem prvně prolistoval knihu Úpicko tenkrát a dnes, mýlil jsem se. Poté, co jsem se polaskal, pomazlil, potěšil obrázky z Veteškovy nové publikace, usadil se ve mně nezvratný pocit, že jsem učarován více než před dvěma lety. Díky za nevšední zážitek, pane doktore!
Petr Kalousek

P. S. 1:
Shodou okolností v těchto dnech natáčel na Úpicku David Vávra a Radovan Lipus další díl legendárních Šumných měst. Dovolili jsme si s kolegou Tváře Jestřebích hor tvůrcům televizního bestselleru věnovat. V tu chvíli bylo natáčení přerušeno. V centru zájmu štábu ČT byly totiž všechny architektonické skvosty, které jsou bez výjimky do publikace zařazeny. Očividně Veteškův skvost do šumného scénáře zasáhl…

P. S. 2:
Jako učitel jsem velmi přivítal, že kniha vyšla v závěru školního roku. Do klína nám spadl luxusní dar, kterým jsme mohli odměnit nejaktivnější vycházející žáky.
P. K.