Anotace:
Knihu Jana Sterna Média, psychoanalýza a jiné perverze tvoří sedmnáct esejů. Některé vycházely v českých médiích v letech 2003-2005, jiné autor připravil speciálně pro knižní vydání. Kniha má tři linie. V první části knihy jsou soustředěny texty věnované tématu médií, při zvláštní pozornosti věnované reklamě. Zde autor vychází ze svého odborného zájmu o média na Fakultě sociálních věd UK, na níž vystudoval obory žurnalistika a mediální studia. Při analýze médií se autor opírá především o sémiotiku Rolanda Barthese, ale patrný je i vliv Marshalla McLuhana a pochopitelně též psychoanalýzy, která je sama druhým klíčovým tématem knihy a eseje ovlivněné jak Freudem, tak Jungem, jsou soustředěné ve druhé části souboru. Zde autor analyzuje z provokativních, především freudovských, pozic známé pohádky, Lucasovy Hvězdné války, dílo Jaroslava Foglara nebo třeba sexuální perverze, jakými jsou pissing či skatofilie (erotizace výkalu). Ve Sternových esejích je zvláštním způsobem promíchán "prach a věčnost": pojmenovává úhelné kameny epochy či hlubin naší mysli, aby se vzápětí pitval ve velikosti nosu Rychlých šípů, zkoumal postavení uší starého Brůny z Třiceti případů majora Zemana či hledal odpověď na otázku "proč se ženy nedívají na gay porno". Klíčovým v tomto mísení prachu a věčnosti je pojem perverze. Nejenže je v knize přítomen v podobě perverzí sexuálních, nejenže jsou v názvu za perverzní označena obě klíčová témata (média díky své manipulativnosti, psychoanalýza díky své brutálnosti, neslušnosti a nevědeckosti), ale perverze jsou autorem považovány za klíč k naší sexualitě, imaginaci i celé kultuře. K tomu poukazuje i provokativní "pasoliniovská" obálka knihy s dominou v uniformě SS. Kniha má však ještě třetí linii, politicko-filozofickou, eseje této linie knihu otevírají a uzavírají. Zde autor rozkrývá svou lásku k Jaroslavu Haškovi a jeho Osudům dobrého vojáka Švejka, které označuje za největší světový román 20. století, a hlavně se doznává k inspiraci především Karlem Kosíkem, Václavem Bělohradským a Janem Kellerem. Právě prof. Jan Keller knihu na její obálce zaštítil a napsal o ní:
"Přiznám se, až donedávna jsem vyloženě nesnášel texty, ve kterých se vyskytovaly na malé ploše a v těsném sousedství slova: Červená Karkulka, Mojžíšova přikázání, narcismus reklamy, Josef Švejk, mýtický hrdina, sebeukájení a Rychlé šípy. Považoval jsem je za pohodlnou formu útěku z reality, za projevy postmoderny v tom nejhorším slova smyslu. S překvapením o to větším jsem se začetl do esejů Jana Sterna. Na malé ploše a v sousedství co nejtěsnějším mi všechny tyto (a ještě některé další) motivy ukazují cestu k pochopení světa, ve kterém žiju. Pokud je snad i tohle postmoderna, budu se o ní muset napříště vyjadřovat uctivěji."
Jan Keller
Recenze: (autor: Filip Valtr)
Hlubinná psychologie Jana Sterna rozprostírá svá psychoanalytická témata v bohatých vodách lidského nevědomí. Jeho úvahy jsou postaveny na dvou pilířích – Freund, Jung – což ale asi jinak, vzhledem k tématu ani nejde. Tématicky, jaksi rámcově bych jej řadil spíše k Jungovi, a jeho archetypům nevědomí a zřejmě proto právě s ním občas polemizuje. Ovšem na některých místech se zastává naopak Freunda v polemikách Junga s praotcem psychoanalýzy. Do názorových rozepří se dostává i s Charlesem Dickensnem skrze výklad nevědomého obsahu klasické pohádky „O červené Karkulce“. Jan Stern je, ale vždy svůj. Jeho kniha, jako celek není knihou konfrontační. Jde vždy svou cestou a kromě výkladu další klasiky ze světa pohádek „O perníkové chaloupce“, Josefa Švejka, , či postavách foglarových románů a mnohého jiného, podstatnou část práce věnuje současnosti a to prostřednictvím zkoumání médií. Především skrze reklamu jsou média spojením s naším kolektivním nevědomím „moderního člověka“ a tudíž vhodným tématem k hlavní látce díla Jana Sterna.
Kniha, myslím, bude více než poutavá pro každého, kdo se zajímá o jakoukoli formu psychologie, ale i pro toho kdo se zatím s tímto tématem nesetkal.
O nakladateli:
Nakladatelství Malvern řídí Jakub Hlaváček. Nakladatelství se zaměřuje na vydávání hermetické a zvláště alchymistické literatury, ústřední linií je pak vydávání spisů českého filozofa Zdeňka Neubauera. Kniha Média, psychoanalýza a jiné perverze je tak v dosavadním zaměření nakladatelství krokem zcela novým směrem.
O autorovi:
Je vegetarián, abstinent, nekuřák a freudián. Jeho jméno se píše skutečně bez háčku, německy, a vyslovuje se s háčkem. Není příbuzným žádného z mediálně známých Šternů.
Z knihy:
"Propaganda masírovala masy, reklama si prostě vyrábí nová individua. Nepotřebuje k tomu žádná brainwashingová děla. Stačí jí prostinká lidská touha spatřit svůj obraz v zrcadle. Ve své studii o fetišismu Freud naznačil, že tato všelidská potřeba pohledu do zrcadla nemá vůbec funkci kontrolní či analytickou, ale ryze harmonizační. Nedíváme se do zrcadel v koupelně, v řečech jiných lidí či v reklamě, abychom spatřili, jak vypadáme, ale abychom spatřili, jak bychom vypadat měli a chtěli. Kdo zvěcní tuto lež, zvěcnil nás samé. Kdo odcizil náš obraz, odcizil nám nás samé. Ostatně, staří indiáni při ve své intuitivní hrůze z fotoaparátu a staří semité se svým zákazem zobrazovat lidské bytosti tohle zřejmě věděli dávno."
Z eseje O rybě, která smrdí od hlavy
Knihu lze objednat na adrese: Malvern, Lublaňská 12, 120 00 Praha 2 nebo na webu nakladatele www.malvern.cz
Další knihou Jana Sterna je
Totem, incest a odkouzlení buržoazie.