Anotace:
Životopisný román – skandální životní příběh Zdeny, dcery Karla Havlíčka Borovského.

Zdenka, sedmnáctiletá dcera novináře a vlastence Karla Havlíčka Borovského, se zamilovala do rakouského důstojníka polského původu Quida. Společnost takovému vztahu nepřála, přesto jejich láska den ode dne sílila. Avšak od „Dcery národa“, jak Zdence přezdívali, se očekávalo, že se provdá za českého vlastence…

Recenze:
Na úvod příběhu Zdenky Havlíčkové cituje Miloš Smetana pár veršů Shakespearova díla Romeo a Julie.
„Ach Romeo, Romeo! Proč musíš být Romeo?
Zřekni se otce, nejmenuj se tak…“
Necituje nadarmo. Příběh dcery Karla Havlíčka Borovského, kterou národ vzal za svou a dal jí jméno „Dcera národa“, je smutný, tragický a v mnohém nepochopitelný zároveň. Podobně jako příběh Romea a Julie.

Kniha je svědectvím o době, v níž společenská prestiž, čest a pověst, byly zákonem tehdejší společnosti a v níž morálka a mravnost byly skloňovány snad v každé větě. Zdena Havlíčková právě v této době žila. Na konci 19.století.

Po smrti svého otce byla dívka veřejností považována málem za národní majetek a také s ní tak bylo zacházeno. Jako sirotek neměla opravdový domov, ale národ, který jejího otce miloval, se o ni postaral tak, aby jí nic nescházelo. Udělali si z ní modlu. Adoptivní dceru. Dceru národa.

Na jednu stranu si Zdenka žila celkem spokojeně. Měla věno, peníze i rodinu, která se o ni postarala. Žít si jako v bavlnce je však jen jedna strana mince. Ta příjemnější. Ale podléhat kritice veřejnosti, zpovídat se za každý skutek a být neustále na očích zvědavcům, kritikům a vlastencům, kteří si ji postavili na piedestal místo jejího otce, není pro mladou dívku vůbec snadné. Je to právě ta odvrácená strana mince Zdenčina života, která jí denně ztrpčovala život.

„Zakázaná láska“ je příběh mladé dívky, která nechtěla nic víc, než svobodnou volbu partnera. Je výpovědí o tom, jak je těžké žít pod drobnohledem lidí, kteří se sami pasovali na kvalifikovaný dozor. A je také výpovědí o době, v níž žila nejen Zdena Havlíčková a její otec, Karel Havlíček Borovský, ale i Jan Neruda či František Palacký. O době, kdy zamilovat se dle vlastní volby se neodpouští. Píše se totiž konec 19.století …

Miloš Smetana je zkušený autor a nezaskočí ho ani rozmary, úvahy či touhy mladé slečny. Použil sloh, který evokuje vzpomínky na filmy pro pamětníky. Zdánlivá uhlazenost textu dává tušit inteligenci a sečtělost autora, schopnost jasně se vyjádřit a přitom neuhnout z dějové a časové linky ani o slovíčko. Jazyk dialogů, ale i celého děje příběhu, je snadno uvěřitelný. Jako kdybychom si udělali výlet časem o 130let zpátky a pozorovali tehdejší život, sledovali tehdejší společnost a poslouchali jejich stesky.

Nakladatelství: Motto, 2008